Last minute - Boduf Songs

16. března v Rubínu. Všechno, co člověk potřebuje vědět. Mat Sweet se vrací a s ním i zástup nočních můr, co patřej tak nějak všem. Poslední Matova deska je trochu jiná než všechny předchozí. Když u ní náhodou otevřete oči, uvidíte mezi temnejma mlhovinama pobíhat i tvora s ostrejma zubama a krví podlitym zrakem. Z křehký skořápky se v ní líhnou draci. Přijďte zjistit, jak to všechno bude znít živě. Přijďte se na Mata konečně podívat! 16. března v Rubínu. Všechno, co člověk potřebuje vědět.

Bilance 2010

Tak, na co si eL i navzdory skorem neexistující paměti vzpomene letos:

Nej desky (bez pořadí)

Paramount Styles - Heaven's Alright

Scott McCloud a jeho přelet nad Evropou. Příběhy ze starýho kontinentu. Znáte ten z Amsterdamu? Nebo ten o holkách z Prahy ? Nikdo Vám je do ucha nepošeptá tak, jako Scott. To je jistý.

Troy von Balthazar - How to live on nothing

Chvilkama jsou z poslední desky tohohle lehce trhlýho barda slyšet jeho domovský Chokebore víc než kdy předtím, ale je to stále on, chlapík s kytarou, králičí maskou v kapse kabátu a smutnejma očima, na který balí holky.

Three Mile Pilot - The Inevitable Past is the Future Forgotten

Tak trochu další deska Black Heart Procession. Who cares... Krása, co je na první pohled o něco fortelnější, ale v podstate smíchaná ze stejnejch ingrediencí jen v různých poměrech.

Murder By Death - Good Morning, Magpie

Moji headlineři letošního rokum nejen, že jejich koncert byl skvost, skvost je i tahle deska. O poetice nasáklý whiskey už tady lecos padlo, já jen doufám v další setkání ... někdy ... někde...

Auxes-Ichkannnichtmehr

Dave Laney tentokrát s bandem. Dave naštvanej a hlučnej. Geniálně jednoduchý, Auxes zabíjej. Čistej řez, co nestačí ani zabolet.

Woven Hand - The Threshing Floor

Poslední zářez Davida E. Edwardse, potulnýho kazatele, co má ve všem pravdu. Modlitby za zbloudilý duše.

Houpací Koně - Hotel Palace

Je to jak dejchat pod hladinou. Jedna věta, co dokáže vyjádřit pocit z celý desky. Jirka I. a jeho ústecký koňský síly, co jim tak rozumim, i když už maj šedivý skráně. Trocha toho introvertního smutku, co sluší až od určitýho věku. Zamáčkněte slzu a nasedněte do vlaku směr Ústí ... a je slyšet déšť, jako by nic...

(deska ke stažení tady )

saade - You Are Coming Home

Deska, co jí má pod křídlem Kyeo, potažmo časopis Fullmoon. Hluková stěna s hitama jak blázen. Z hlavy jen tak vyhnat nejde. Bordel, co umí udělat 2 kluci s kytarou a bicíma. Čistá radost letošního roku.

Eels - End Times

Mark Everett aka E. a jeho let na křídlech černý můry. U týhle desky si pokaždý vzpomenu na Wernischův zimohrádek. Křehká krása a strach v jedný větě a Mark na nás při tom ještě stihne pomrkávat.

boduf songs - this alone above all else in spite of everything

Mat Sweet a jeho magickej svět, co se může každou chvíli rozpadnout v prach ještě dřív než někoho stačí uřknout. Mat Sweet na nás něco ví. (kdo propásl předloňský koncert na Dobešce, neváhejte a přijďte 16. března do Rubínu!!!)

Swans - My Father Will Guide Me Up A Rope To The sky

Swans jsou zpátky a Gira nezapomněl nic z toho, co kdysi uměl. Král je mrtev, ať žije král.

Nej koncerty (chronologicky)

Lou Barlow - 7. 2 - Dobeška (dojemný)

Chokebore - 26.2 - 007 (růžový králíci ten den zůstali doma)

Mount Eerie - 29.3 - 007 (solnej sloup, navíc koncert, co nám dal malý výročí)

Auxes - 24.3 - 007 (vyceněný zuby)

Gnu - Sporto - 22.4 - 007 (V betonu tepe moje měkký maso)

Crippled Black Phoenix - 11.5 - 007 (uhrančivě geniální)

Black Heart Proccesion - 14.5 - Dobeška (it´s a crime...)

Woven Hand - 19.5. Palác Akropolis (strážce totemu)

Murder By Death - 30.5 - Matrix (white noise, white light in the deep)

Firewater - 4.8. - 007 (three legged dog on the roam)

Tune-Yards - 9.8. - 007 (ukulele lady)

Gifts From Enola - 20.9. - 007 (thawed horizon)

Imaad Wasif - 22.9. - 007 (z jinýho světa)

Fredrik - 28.11. - Final Club (pod sněhem)

A ještě....

Nejlepší afterparty:

Botanica - 21.2 - Rubín

filmy roku

Iluzionista - emoce beze slov

Medvědí Ostrovy - okouzlení tichem

Sound of Noise - takhle zní město

Pouta - umakartový peklo a probuzení Radima Š.

Letem světem další výrazná plus roku:

Sherlock - 3. filmy pod taktovkou BBC aneb, jak by to zvládal Sherlock Holmes v 21. století, aniž by při tom ztratil to, čím ho obdařil před pár stoletími starej sir A.C. Doyle.

Fullmoon - Kucí a holky, co to dokázali a uplácali konečně hudební časopis.

Goldmine - Kamarádi, co se přestali bát vozit do ČR fajn muziku. Jsme v tom s váma.

Desítce potlesk ve stoje ... a co vy a vaše desítka ?

All of my heroes died the same day. All of them fallen away.

Lesní cesta... noc ... za vámi něco zapraská, větve hypnoticky vržou nad hlavou, kolem stíny zvířat, co nemají jména a černá křídla nočních ptáků řežou okolní tmu.

Soundtrack nočního města, kde už svítí jen ta okna, co za nimi planou rudá světla a kočky řvou jak malé děti. Bojíte se zahnout za roh, bojíte se otevřených oken a skříní, co je v nich snad jen tma.

Prázdná místnost a zaprášený gauč, na kterém si stará žena prohlíží rozmazané černobílé fotografie ... usmívá se.

Spiritistická seance, při které možná uvidíte … někdo šeptem křičí vaše jméno. Ticho je hluk, hluk je ticho a ticho je hudba.

Taky těch šest strun tak důvěrně znáte ? Taky cítíte, jak víří vzduch?

Boduf Songs

Potemnělý sál … dva muži … se zavřenýma očima vidíte víc … Mat Sweet šeptá, že bolí i polykat a pohyb víček se trestá smrtí … za bubny lovící šelma připravená ke skoku … připravená zabít rychle a bezbolestně … rozostřený obraz, srdce zběsile tluče až někde v krku…

A potlesk musí rozbořit tu křehkost okamžiku, pokaždé čekáte, až se dochvěje i ta poslední struna, až umře i ten poslední neslyšitelný tón, kterým jste spojeni se všemi ostatními … za 40 minut vysvobodíte víčka a polknete … jen těžko se zvedáte … dýcháte .... vzpamatováte … chtěli byste víc …

Stalo se to vůbec ? A může se vůbec stát ještě něco lepšího ?

Boduf Songs (Divadlo Dobeška, 16.5.2009)

A řikala jsem už, že Elektročas mají novou desku, kterou křtili na Sedmičce ? A že se vrátil Casiotone For The Painfully Alone a přivezl si tentokrát i kapelu a svýho bráchu ? A vyprávěla jsem, jak Edie Sedgwick v roztrhanejch punčocháčích Sedmu roztančil(a) a jak jí předtím Auxes a Challenger propláchli zvukem? A že se To Kill A Petty Bourgeoisie, než přijeli na Dobešku, stihli rozpadout, takže dorazila jen smutná polovina, která si ale i stejně statečně odimprovizovala pár minut? Ne ?

photo: bodufsongs.com

Už zítra !

16.5. Mat Sweet ... Boduf Songs ... Praha .... Divadlo Dobeška ... 19:30 ... 200 kč ... !!!!!!