Tom Waits - 21.7. 2008 Praha (!), Kongresové centrum

Pondělí byl můj den D … T … W … Tom Waits na dosah ruky, očí, uší, se mnou ve stejné zemi, městě, místě, hodině … asi jsme byli moc hodní. S Ká jsme se za pondělí modlili od střední školy a ono to vyšlo (druhý, za jehož příjezd jsme se tenkrát modlívali, byl Morrissey … nešlo by nějak zařídit i tohle ? Prosím … :)

Před Pakulem fronta, skoro letištní kontroly (všeho všudy tři) a pak už jen naše místa na balkoně, odkud máme podium jak na dlani ... je to celkem vejška…

Jeviště, vypadající spíš jako útulné vetešnictví, je plné oblých tvarů – je skoro do kulata, nad ním visí (opět do kruhu) staré megafony, tlampače a jiné halofony, všude jsou připravené všemožné hudební nástroje, uprostřed vyvýšené kruhové podium - pro ten večer manéž jednoho muže … muže v obleku se starým kloboukem a hlasem rozpoznatelným mezi miliony, mužem, co nás ten večer posadil na naše natěšená pozadí. Před tím ještě třičtvrtěhodinku vyčkat, než se lidský had nasouká přes všechny kontroly na svá místa a…

Husí kůže, pětimetrová vlna štěstí při úvodní Lucindě, kterou jsem zprvu skoro nepoznala. Waits v těžkých vysokých botách vydupává rytmus, po každém dupnutí rozvíří oblak prachu … působí jak loutka na provázcích, jak se po každé písničce uklání, kymácí, mírně smeká klobouk a hecuje diváky k ještě většímu nadšenému křiku … záda mu skoro po celou dobu kryje výborná kapela s Casey Waitsem (Waitsem juniorem) za bicími ... je to kabaret, divadlo, špína, prach a slzy … Innocent when you dream je na přání a lidi zpívají … opatrně, ale přece … nevadí, že s námi moc nemluví, jeho „sakra, jak se máte?! “ je fajn. Mluvit začíná (aspoň trošku), až když si sedá za piáno a hraje chvilinku (několik písní) sám, klidně, blues … celé to je celou dobu zabalené v krásném zvuku a barvách, které se slévají, mísí, (Kač později říká, že jí ty barvy připomněly dětství a hry s vodovkami, kdy jsme na mokrý papír prskali s dětskou nesystematičností barvy a ty tvořily rozpíjející se a různě se slévající a proplétající obrazce ) … Zaznívá plno věcí z desek Rain Dogs a Mule Variations mých oblíbených ... Make It Rain a Waits na sebe nechá padat zlaté flitry, trochu smutný, tušíme, že se konec blíží, opona spadne a nám se ještě nechce z lokálu odejít … Waits si jde na kraj jeviště podat s lidmi ruku ... všichni křičí, tleskají, stojí,… ale už jen dva poslední přídavky a pak definitivní adieu. Před Kongresákem ještě všichni sdílíme překvapení a potěšení z mnoha zahraných starších věcí, zkoušíme identifikovat některé skladby, shodujeme se, že některé nám známé jsme tak, jak byly zahrány, málem nepoznali … a vůbec oči svítí, uši se tetelí a večer jako by nechtěl skončit … bylo to moc fajn ... jsem ráda, že jsme tam s Tomem všichni byli …

na závěr přikládám jeden pravděpodobný setlist, který sestavili mo(u)dří, přičemž já bych doplnila ještě Čokoládového Ježíše, ánšto si myslím, že ten večer zazněl též, i když na seznamu není ... a nebude jediný ... kdyby měl někdo pocit, že ví přesně, co Tom ten večer hrál, budu moc ráda, když se o svou vědomost podělí, doplní atd.. :) :

1. Lucinda
2. Down in the Hole
3. Falling Down
4. All the World Is Green
5. I’ll Shoot the Moon
6. Cemetery Polka
7. Hang Down Your Head
8. Eyeball Kid
9. Rain Dogs
10. On the Nickel
11. Invitation to the Blues
12. Tom Traubert’s Blues
13. House Where Nobody Lives
14. Innocent When You Dream
15. Lie To Me
16. Hoist That Rag
17. Bottom of the World
18. Trampled Rose
19. Jesus Gonna Be Here
20. Dirt in the Ground
21. Make It Rain
***
22. Other Side Of The World
23. Singapore

a ještě jedna úvodní Lucinda z Prahy

a Make It Rain z Milana pár dní před Prahou