Neděle, bílá noc se třpytí a přede jak kočka. Tramvajový koleje se pomalu, ale vytrvale ztrácej pod sněhem, její stopy už nejsou vidět, ač přešlapuje na místě sotva patnáct minut. Cigareta hřeje a v hlavě to sotva slyšitelně cinká a vrní. Chce se jí usmívat se i na ty, co tu nejsou ... a v ulici se, krom zpomalenýho sněhu, nic nehejbe.
Představte si soundtrack k němýmu městu pod sněhem, představte si soundtrack k poslednímu dnu v tejdnu.
Nešlo vybrat lepší místo a čas. Trojice ze Švédska, včetně pravýho skřítka s červenou čepičkou. Fredrik. Neznáte ? Škoda... Hudba, co se třpytí, bublá a přede. Melancholie hodná zasněžený krajiny, co je tak trochu z jinejch časů. Polární noc, ve tmě se ztrácí klub i pódium, za zády kapely je nefalšovaná polární záře ... a je tam celou dobu. Je hezká, ale trochu vás nutí přivírat oči a trochu z ní jde strach. A taková je i hudba těhle švédskejch šamanů, co maj na kontě teprve dvě desky (první Na Na Ni a letošní Trilogi) a jedno EP (Origami). Folk si tu tyká s elektronikou, hlubokym lesem se line zvuk zvláštního rituálu, sen, kterej vás uhrane tak, že se z něj už nemusíte probudit. Sem tam se vynoří smyčec, co přetne struny a za ním lákaj Sirény opuštěný námořníky. Dětská hra, co nemá vítěze. To všechno byste slyšeli, kdyby jste přišli poslední listopadovou neděli do Finalu, kde byli Fredrik hlavním chodem na talíři s logem Goldmine...
Fredrik - Vinterbarn
Fredrik - 11 years
Příspěvky
