He´s lost control

Jméno režiséra Antona Corbijna je známo ze světa fotografie, videoklipů (určitě ho budou znát fanoušci kapel jako U2, REM nebo Depeche Mode) a nejnověji si k jeho jménu doplňte také titul „režisér celovečerního filmu“. A ne ledajakého. Film Control se točí kolem Iana Curtise, který svůj krátký leč o to intenzivnější život prožil na podiu s legendárními Joy Division za zády… Ian Curtis totiž byl Joy Division… Film vznikl na základě knihy „Touching From A Distance“, kterou o svém vztahu s Curtisem napsala jeho žena Deborah. Control není klasický hudební film rozebírající vzlety-a-pády hudebního tělesa, je to film o člověku Ianu Curtisovi a Corbijn si jeho natočením splnil svůj sen fanouška Joy Division (které potkává na sklonku 70. let v Londýně).

Corbijn předkládá černobílé rozpohybované fotografie s bezchybnou kompozicí, náladou, dokreslené hudbou (nejen) Joy Division . Sledujeme na nich Curtisovu hudební i lidskou tvář … hudební zasvěcenou kapele Joy Division a hudbě vůbec, tu lidskou pak otočenou k jeho manželství s Debbie, pozdějšímu vztahu s belgickou "novinářkou" Annik a v poslední řadě ke stupňující se epilepsii, která mu bere životní sílu, až mu ji vezme docela a spolu s paní depresí, ho donutí ke konečné rezignaci…

Černobílá Corbijnova koláž je emocionálně silná, ač má vlastně spíše dokumentární charakter … na postavy nám dovolí se koukat jen s jistým odstupem, nedovolí nám se k nim přiblížit na dotek (knižní předlohu jsem nečetla, ale takhle si představuji ono touching from a distance). Veškeré emoce na plátně tak vyvolávají především živé obrazy, které Corbijn inscenuje a inscenuje je naprosto dokonale. Všemu vévodí představitel hlavní role, neuvěřitelně dobrý Sam Riley, který jako by Curtisovi z oka vypadl. Přidejte k tomu navíc do posledního detailu přesně okoukaný Curtisův specifický „tanec“ nebo schopnost takřka nerozpoznatelně zazpívat songy Joy Division a máte jeden, v této kategorii filmů, z nejpřesvědčivějších hereckých výkonů od doby Vala Kilmera a jeho kreace Jima Morrisona ve Stoneově filmu The Doors…

Control je film i pro ty, kteří by (ač je to představa z kategorie sci-fi :-) o Joy Division nikdy neslyšeli… je to film intenzivní, smutný … film o klukovi, který je tak nějak stále sám, ač obklopen lidmi, který pomalu ale jistě ztrácí kontrolu nad svým životem, nad sebou samým. Film, který je třeba vidět ...

a zajímavé čtení o tom, jak to všechno viděla Curtisova dcera Natalie...

a malá ochutnávka závěrem ...originál je v barvách