The Holy Kiss jsou tři pánové a dáma ze San Francisca, kteří dělají hudbu, která se těžko popisuje, škatulkuje, ale nejvíc ze všeho zní asi jako kamarádíčkování třeba 16 Horsepower, Cavevových The Birthday Party a The Black Heart Procession…. na Cavea a D.E. Edwardse si zkrátka nevzpomenete jen jednou … goticky monumentální tmou a krví nasáklé mordýřské balady hrané na steel kytaru, překotné bluesové vyprávění do zvuků varhan, trochu dekadentní makabrózní country kabaret, to vše servírováno s punkovou neučesaností a přímočarostí… tak takhle zhruba by asi vypadalo ono bizarní šufle, kam bychom tuhle bandu mohli zavřít, přičemž ona by se u toho rvala jak o život a furt by jí z toho šuplíku koukala nějaká část těla … tenhle vlak zkrátka nestaví a vůkol smrdí síra…
Většinu songů má na svědomí Matty Rue Morgue , hlava a hlas The Holy Kiss - waitsovský vypravěč, kterému v sestavě sekundují Nick Ott, blonďatá Alli Pheteplace a Panther MacDonald.
Na kontě mají The Holy Kiss teď už tři regulérní desky - první stejnojmennou The Holy Kiss a druhou Shot Love on a Back Line). Ta poslední vychází teď v březnu, jmenuje se Under the Noon of Night objeví se jen na vinylu v limitované edici 500 ks s ručně malovaným obalem a je rozlučková … a tím se dostávám ke smutnější části příběhu … Kapela se totiž rozhodla, že si po takřka deseti letech existence nadělí poslední desku, poslední turné (naštěstí pro nás je to zároveň i jejich první evropské) a hodí ručník do ringu, všechno to harcování vzdá a pokojně se rozpadne ... sbohem a šáteček. Důvodem je prý fakt, že se její členové momentálně rozprchli do různých měst a míst Spojených států a udržovat kapelu při životě se tak stalo úkolem nereálným … smutek …. nicméně to říkám hlavně proto, že - podtrženo-sečteno - kdo nepřijde jednatřicátého na Sedmu, s největší pravděpodobností mít druhou šanci už nikdá nebude! Takže v den D všichni alou šplhat na strahovskej kopec, nahoře dáme pivo!
a tahle voní novotou:
The Holy Kiss - Under Noon of Night
Žádné komentáře:
Okomentovat