Nej desky (bez pořadí)
Paramount Styles - Heaven's Alright
Scott McCloud a jeho přelet nad Evropou. Příběhy ze starýho kontinentu. Znáte ten z Amsterdamu? Nebo ten o holkách z Prahy ? Nikdo Vám je do ucha nepošeptá tak, jako Scott. To je jistý.
Troy von Balthazar - How to live on nothing
Chvilkama jsou z poslední desky tohohle lehce trhlýho barda slyšet jeho domovský Chokebore víc než kdy předtím, ale je to stále on, chlapík s kytarou, králičí maskou v kapse kabátu a smutnejma očima, na který balí holky.
Three Mile Pilot - The Inevitable Past is the Future Forgotten
Tak trochu další deska Black Heart Procession. Who cares... Krása, co je na první pohled o něco fortelnější, ale v podstate smíchaná ze stejnejch ingrediencí jen v různých poměrech.
Murder By Death - Good Morning, Magpie
Moji headlineři letošního rokum nejen, že jejich koncert byl skvost, skvost je i tahle deska. O poetice nasáklý whiskey už tady lecos padlo, já jen doufám v další setkání ... někdy ... někde...
Auxes-Ichkannnichtmehr
Dave Laney tentokrát s bandem. Dave naštvanej a hlučnej. Geniálně jednoduchý, Auxes zabíjej. Čistej řez, co nestačí ani zabolet.
Woven Hand - The Threshing Floor
Poslední zářez Davida E. Edwardse, potulnýho kazatele, co má ve všem pravdu. Modlitby za zbloudilý duše.
Houpací Koně - Hotel Palace
Je to jak dejchat pod hladinou. Jedna věta, co dokáže vyjádřit pocit z celý desky. Jirka I. a jeho ústecký koňský síly, co jim tak rozumim, i když už maj šedivý skráně. Trocha toho introvertního smutku, co sluší až od určitýho věku. Zamáčkněte slzu a nasedněte do vlaku směr Ústí ... a je slyšet déšť, jako by nic...
(deska ke stažení tady )
saade - You Are Coming Home
Deska, co jí má pod křídlem Kyeo, potažmo časopis Fullmoon. Hluková stěna s hitama jak blázen. Z hlavy jen tak vyhnat nejde. Bordel, co umí udělat 2 kluci s kytarou a bicíma. Čistá radost letošního roku.
Eels - End Times
Mark Everett aka E. a jeho let na křídlech černý můry. U týhle desky si pokaždý vzpomenu na Wernischův zimohrádek. Křehká krása a strach v jedný větě a Mark na nás při tom ještě stihne pomrkávat.
boduf songs - this alone above all else in spite of everything
Mat Sweet a jeho magickej svět, co se může každou chvíli rozpadnout v prach ještě dřív než někoho stačí uřknout. Mat Sweet na nás něco ví. (kdo propásl předloňský koncert na Dobešce, neváhejte a přijďte 16. března do Rubínu!!!)
Swans - My Father Will Guide Me Up A Rope To The sky
Swans jsou zpátky a Gira nezapomněl nic z toho, co kdysi uměl. Král je mrtev, ať žije král.
Nej koncerty (chronologicky)
Lou Barlow - 7. 2 - Dobeška (dojemný)
Chokebore - 26.2 - 007 (růžový králíci ten den zůstali doma)
Mount Eerie - 29.3 - 007 (solnej sloup, navíc koncert, co nám dal malý výročí)
Auxes - 24.3 - 007 (vyceněný zuby)
Gnu - Sporto - 22.4 - 007 (V betonu tepe moje měkký maso)
Crippled Black Phoenix - 11.5 - 007 (uhrančivě geniální)
Black Heart Proccesion - 14.5 - Dobeška (it´s a crime...)
Woven Hand - 19.5. Palác Akropolis (strážce totemu)
Murder By Death - 30.5 - Matrix (white noise, white light in the deep)
Firewater - 4.8. - 007 (three legged dog on the roam)
Tune-Yards - 9.8. - 007 (ukulele lady)
Gifts From Enola - 20.9. - 007 (thawed horizon)
Imaad Wasif - 22.9. - 007 (z jinýho světa)
Fredrik - 28.11. - Final Club (pod sněhem)
A ještě....
Nejlepší afterparty:
Botanica - 21.2 - Rubín
filmy roku
Iluzionista - emoce beze slov
Medvědí Ostrovy - okouzlení tichem
Sound of Noise - takhle zní město
Pouta - umakartový peklo a probuzení Radima Š.
Letem světem další výrazná plus roku:
Sherlock - 3. filmy pod taktovkou BBC aneb, jak by to zvládal Sherlock Holmes v 21. století, aniž by při tom ztratil to, čím ho obdařil před pár stoletími starej sir A.C. Doyle.
Fullmoon - Kucí a holky, co to dokázali a uplácali konečně hudební časopis.
Goldmine - Kamarádi, co se přestali bát vozit do ČR fajn muziku. Jsme v tom s váma.
Desítce potlesk ve stoje ... a co vy a vaše desítka ?
Příspěvky
